EET - Celkem drahá byrokracie

Elektronická evidence tržeb, aktuální téma - 18 miliard ročně, které patří nám všem ! - Vybereme od těch nepoctivců, co nechtějí po státu dávky, pracují mnohem více než 8 hodin denně, potýkají se s různými nařízeními a dalšími výmysly velké ochranitelské matky z Bruselu a snaží se přežít.

Masivní televizní kampaň, která útočí na nejnižší pudy závisti a opět polarizuje společnost na ty co jsou zaměstnaní a platí "poctivě" daně, prostě jen proto, že nemají jinou možnost a na ty co podnikají, daně sice platí také, ale stát chce mít 100% kontrolu a tak rozjede kampaň, která z malých podnikatelů, řemeslníků a podobných učiní v očích národa zloděje, kteří nás ročně okradou o 18 miliard. Je otázka kde autor této novinky přišel k onomu číslu, ale to není až tak podstatné.
Níkde, ale již se nezmiňuje, že podnikatelé, včetně těch drobných, musí čelit stále vzrůstajícímu počtu různých nařízení, která, pokud by je chtěli všechny dodržovat, museli by si najmout extra zaměstnance, kteří to za ně budou vyřizovat a o finanční náročnosti ani nemluvě.
Vemte si například revize elektrospotřebičů, například za kontrolu varné konvice, počítače, tiskárny a pod., stejných jako máte doma a které, pokud je koupeny v EU, musí splňovat bezpečnostní normy, ale podnikatel je i přesto povinen nechat je každoročně odborně a rozhodně ne levně zkontrolovat.
Bezpečnost je důležitá, ale opravdu myslíte, že počítač se stane nebezpečný jen tím, že ho vlastní podnikatel ? Nebo je to jen specifický druh "socialistické buzerace", která automaticky předpokládá: podnikatel = vykořisťovatel a tak je potřeba ho o ty jeho nakořistěné peníze stáhnout. Taková je filozofie socialistů, kteří již dlouho vládnou sjednocené evropě.
Paradoxem ale je ,že tento typ "socialismu" nejvíce dopadá na drobné podnikatele a malé rodinné firmičky. Velké firmy většinou dokáží dokonale "optimalizovat" viz aktuální aféra jednoho z prezidentských kandidátů USA.
Modré zóny v Praze - také aktuální velké téma a ejhle kolik by mají podnikatelé sídlící v Praze platit za možnost parkovat na modrých zónách, rozhodně částka není srovnatelná s cenou za parkování ostatních obyvatel. A pokud půjdeme konkrétně do Prahy 5 - vydřidušské parkovné od firem, které v Praze platí daně, radní použijí jistě podobně rozumně jako například za betonové květináče, alias vany pro hrochy, které odpočívají v pokoji na dočasně volném pozemku, případně poskytnou nějakou pobídku firmě, která touží vystavět na Dětském ostrově obří ruské kolo. ... Opravdu investice ke zlepšení života pražanů !

Ale zpátky k EET, na projekt běží neskutečně masivní televizní reklama, která stojí neuvěřitelné peníze a jejímž cílem není nic jiného než povzbudit "poctivé občany" aby se stali kontrolory a donašeči na "nepoctivé" podnikatele - své sousedy, řemeslníky apod. A to jsme tady již měli. Někteří bohužel již nepamatují, či zapomněli například na členy "Uličních výborů", kteří dbali aby se obyvatelé domu chovali řádně v souladu se socialistickou morálkou.
Přitom pokud by stát opravdu nechtěl drobné podnikatele zatížit dalšími "povinnými" výdaji, tak by stovky milionů neinvestoval do reklamy na něco co reklamu nepotřebuje, protože to stát prostě nařídí, ale nakoupil by potřebná zařízení, která by bezplatně pronajal drobným podnikatelům , napřílad do určité výše obratu a přispěl by i paušálem na internetové připojení. Samozřejmostí by měl být i podrobný, přehledný a srozumitelný manuál jak postupovat, protože když je někdo zdatný instalatér, neznamená to, že je i dobrý ve výpočetní technice.
Pro velké firmy, které mají různé pokladní systémy rovnou propojeny do účetnictví a skladové evidence  a daňové úniky z "ušlých" tržeb jsou takřka nemyslitelné, je EET také jen další zbytečnou byrokracií a nákladem na přeobsazení pokladen, které se ve výsledku promítnou do cen a zaplatí je Ti co horlivě přitakávají, že je potřeba si došlápnout na ty podvodníky.  Realitou ale je, že "Velký bratr" chce mít přehled a heslo 18 miliard ročně způsobí, že spousta lidí bude autorovi za toto špehování ještě tleskat.

Na závěr si dovolím ještě malou fabulaci: Další krok bude unikátní identifikační číslo zákazníka, aby bylo jisté, že nekupuje například. pod rukou brambory od souseda, pokud systém vyhodnotí, že neutrácíte dostatek peněz oficiálně ( podle tabulek EU pro normovanou spotřebu), budete popotahováni za podporu nelegálního podnikání.

(Ne) Závislé srovnávače II

Ani jsem nepředpokládala, že budu k původnímu článku psát pokračování, ale situace nabrala spád a tak to nemohu nechat bez povšimnutí.

Jen pár dní po zveřejnění původního článku jsem, jako provozovatelka e-shopu, obržela e-mail od zástupce onoho nezávislého srovnávače, který mne ujišťovat, že "fúze roku" nebude mít žádný vliv na jejich nezávislost a objektivitu .

Znáte to, jakmile Vás někdo, takto nevyžádaně, ujišťuje jak se budete mít fajn a nastalé změny jsou vlastně pro Vaše, či obecné blaho, taky trochu znervozníte ? Já rozhodně! A tak jsem začala pátrat po podrobnostech a ejhle, lehce mimo hlavní proud informací proběhla zpráva, že Antimonopolní úřad schválil, aby jeden z největších tuzemských internetových obchodů, který  byl sám nedávno koupen holandskou firmou, koupil největší srovnávač zboží.

Absurdita jak z románu. To se snad opravdu může stát jen tady.
Velké e-shopy se již začaly cukat, ale myslím, že i ti ostatní by měli vyslat jasný signál, že tahkle ne.
Srovnávače mají díky xml feedům absolutní přehled o všem nabízeném zboží, jeho cenách, ale díky "speciálním" projektům i o dostupnosti, dodacích lhůtách a protože se měří i konverze, ví i jaké zboží se nejvíce prodává a kdy.

Ujišťování, že informace obchod nezneužije, jsou podobně komické jako by jste chtěli tvrdit, že se na televizi díváte jen pravým okem a levému to neukážete .

Takže nejprve bude koukat do karet největším konkurentům, tedy pokud jako např. Alza, okamžitě neukončí spolupráci a tím předávání dat. A pak se začne poohlížet po menších soustech, co zajímavého z jejich sortimentu by do svého konglomerátu zařadil a tím ty menší zlikvidoval.

Předpokládejme tedy scénář, kdy situace bude kopírovat vývoj ve standartním maloobchodě. Velké řetězce nejprve zlikvidovali malé obchodníky, následně nabízeli unifikovaný sortiment nevalné kvality, což postupně vedlo k opětovné regeneraci maloprodejců regionálních potravin, speciálek zdravé výživy, farmářských trhů apod., což minimálně nutí řetězce rozšiřovat sortiment o bezlepkové či jinak, dříve neatraktivní, sortiment.
Na internetu jsme tedy zatím ve fázi jedna - postupná likvidace malých specializovaných e-shopů. Nakupování na jednom místě je pohodlné a díky poštovnému i výhodnější, ale zvažme zda si chceme zachovat možnost výběru, anebo podporovat monopol, který, jakmile nebude mít vážnější konkurenci, ztratí motivaci a bude nabízet jen to co se mu opravdu vyplatí.

(Ne) závislé srovnávače

Taky podléháte dojmu, že pokud nakoupíte v eshopu, který nemá některý ze speciálních certifikátů, musíte zákonitě naletět podvodníkům?
Ze všech stran slýcháme doporučení: nakupujte jen v prověřených e-shopech, nejlépe těch, které se umísťují na předních příčkách srovnávačů. Ti opatrnější z nás se touto radou obvykle řídí, ikdyž je nám občas divné proč je nejvýše umístěna nabídka, která není tak úplně nejvýhodnější.
Všechno začíná být jasnější, jakmile se do toho systému podíváte z druhé strany.  Je pravda, že hodnocení zákazníků je důležité a recenze ověřené, ale tím nezávislost srovnávačů, alespoň těch největších, končí. Dále už jsou za vším jen peníze.
Máte E-shop a chcete být v horních příčkách srovnávačů? Tak si budete muset připravit pevné nervy a dost peněz.
Jak se stát ověřeným e-shopem ? No nic jednoduchého. Zaregistrovat se do srovnávače, implementovat html kody a tajné klíče, nastavení xml feedu, to je všechno relativně jednoduché a podle typu poskytovatele Vašeho webhostingu, kde e--shop provozujete, i relativně levné.
Pak ale nastává to pravé dobrodružství. Myslíte si, že když budete poctiví, všechny objednávky bezodkladně vyřídíte, dokonce přidáte zákazníkům i něco navíc, nebude problém certifikát získat ? Velký omyl.
1) Nejste prověřený e-shop, takže naděje, že Vám přijdou objednvky od poučených a obezřetných neznámých zákazníků je mizivá
2) Když už se někdo odhodlá a tzv.  zariskuje s objednávkou za cca 500 Kč, zjistí, že zboží dorazilo včas a v pořádku, většinou nemá potřebu se o svou kladnou zkušenost s obchodem podělit v recenzi, maximum je , že  mail,  který mu srovnávač pošle, rovnou nesmaže, ale klikne alespoň na slůvko: Doporučuji. Ale i tak patří spíše k vyjímkám. Obecně platí, že se lidé radeji podělí o svou špatnou zkušenost, takže ukazatelem o nespolehlivosti obchodu jsou spíše špatné recenze, než žádné. Také lidé, kteří obecně píší hodnocení, jsou Ti zodpovědní a Ti také, již z posdstaty své povahy nakupují v těch obchodech s certiikátem.
3) A nakonec významným faktorem, je politika srovnávačů, která nahrává velkým e-shopům. Nejen,, že jako začínající e-shop nemáte žádnou možnost prokázat, že nejste podvodníci, ale navíc nastavení pro udělení certifikátu je při nejmenším podivné. Každý zákazník smí e-shop hodnotit maximálně 1 x za 6 měsíců, ale pro potřeby certifikátu je bráno v potaz hodnocení jen za poslední 3 měsíce. Takže, nasbírat dostatek hodnocení pro získání certifikátu, ikdyž máte spokojené zákazníky, kteří se k Vám vrací , připomíná boj s větrnými mlýny, v tomto případě časem, protože když už se blížíte k počtu potřebných hodnocení , systém Vám ty ze začátku umaže a vy jste zase v půlce ......

E-shopů je spousta a orientovat se v nabídce, není jednoduché, ale neexistence certifikátu nemusí vždy znamenat, že je e-shop nedůvěryhodný. Důležitější jsou recenze. Případně můžete zkusit e-shop kontaktovat například e-mailem s "test" dotazem a podle reakce poznáte, zda obchod funguje a jaký je jeho vztah k potenciálním zákazníkům.
Říkáte si proč to dělat, když si můžete vybrat z těch s certifikátem ? Jednoduše proto, že  některé tyto e-shopy nabízí zboží, které ve velkých nenajdete. netýká se to samozřejmě elektroniky, ledniček apod. Ale pokud si chcete vybírat z neotřelých dekorací, textilu, doplňků, kosmetiky, surovin pro domácí výrobu čehokoli včetně různých kutilských potřeb. Mít možnost ochutnat neobvyklé potraviny, koření apod., je zachování existence těchto e-shopů důležitá. Protože nabízí "nemasový" sortiment, který se velkým hráčům jednoduše nevyplatí. Je to jako nabídka hypermarketu a např. farmářský trh. A je tedy jen na Vás zda chcete podpořit širokou nabídku s možností výběru, nebo podporovat velké hráče se stejnou a, do jisté míry, omezenou nabídkou

A teď k těm horním příčkám - když už má obchod certifikát otevírají se mu možnosti zaplatit si horní umístění - podle pravidla kdo dá víc, ten je výš. Neplatí tedy, že nabídka umístěná pod čarou, nebo na dalších stránkách je horší, jen prostě není zaplacená.  Proto také vidíte, že u levnějšícho sortimentu, žádný košík či doporučené zboží není. Obchodníkům se to vyplatí jen u dražšího zboží jako jsou televize, mobily a pod.

Pokud tedy chcete udělat "dobrý obchod" nespoléhejte, že vyhledávače Vám doporučí skutečně to nejlepší. Použijte je jako zdroj informací, porovnejte nabídky, třeba i s těmi na druhé a třetí straně. Podívejte se do e-shopu, jak komplexní informace o produktu Vám poskytne, neboť i to je známka serioznosti a poctivého přístupu.

A i u certifikovaných e-shopů nezapomínejte číst recenze, je spousta případů, kdy e-shop získal certifikát a následně z různých důvodů zhoršil kvalitu služeb. Ať úmyslně - například při změně vlastníka, nebo neúmyslně - třeba jen proto, že nezvládá vyšší nápor zákazníků.

Pozn. A pokud si myslíte, že ověřením obchodu v různých srovnávačích, získáte komplexnější informace, prověřte si nejprve, kdo tyto různé nezávislé srovnávače provozuje - možná budete překvapeni, ale hodně jich má stejného poskytovatele a tím pádem i úplně stejná data, jen nepoučený zákazník žije v iluzi, že používá různé "nezávislé" zdroje.

Kreativci.......zkušenost k nezaplacení :)

Ve své profesi jsem dlouhá léta měla co dělat s mnoha kreativci. Jak z oblasti textilního designu či grafiky. Sama bych je rozdělila zhruba do tří základních skupin. Šílenci, talenti a zoufalci. Šílence poznáte snadno, jsou to dost sebestřední, více či méně nadaní (talent není nezbytně nutný)lidé, které nic jiného, než jejich kreativní vize, nezajímá. Jsou naprosto odtrženi od reality všedních dnů a každý jiný názor je jen ukázkou přízemnosti jeho nositele. Náklady, technologická omezení a podobné jsou pro ně sprostá slova, která brzdí myšlenkový rozlet. Z této skupiny se rekrutuje pár skutečných vizionářů, kteří jsou sice pro své okolí nesnesitelní, ale dokázali posunout vývoj o notný kus dál. Většina je však pouze příšerná, žijící v přesvědčení, že pokud budou stejně nesnesitelni jako např. vizionář nakouslého jablka, zbylé se dostaví. Bohužel se ale většinou jejich genialita projevuje jen tím, že Vám navrhnou poličkovou zeď, kde je každý kus z jiného dřeva (samozřejmě drahého a exotického). Na výrobu jedné poličky o velikosti 70 x 40 cm musíte objednat desku 200 x 150 cm, dovézt jí přes půl světa, zajistit všechny dovozní certifikáty a když to všechno absolvujete 12 x ( za každou polici zvlášť) tak Vám nakonec designer šílenec řekne, že odstín tohoto severského dubu musí být o půl tónu tmavší, eben má málo zřejmou strukturu letorostů a kanadská jedle je nějaká nažloutlá a s takovým materiálem on přeci nebude dehonestovat svoji velkorysou kreativní vizi.

Ze života manažerky II

Znáte ten pocit kdy vstoupíte do místnosti a cítíte téměř hmatalené dusno?  Tak to je u nás poslední dobou často, občas přemýšlím, čím to je jestli se podřízení zrovna porafali na téma   otevřeného okna či výrazné voňavky, nebo jestli už trpím nějakou lehčí formou sociální fobie. Většinou, ale nasadím optimistický úsměv, s hranou veselostí osazenstvo pozdravím a blahořečím, že jsem se již dopracovala vlastní kanceláře, jejíž prosklená stěna mi umožňuje mít přehled, ale přesto vytváří jistou formu bariery, nejen před bacily ve vrcholící chřipkové epidemii , ale hlavně před onou dusnou atmosferou. Kde jsou ty doby, kdy člověk ve své nekonečné naivitě, předpokládal, že pokud bude na vedoucí pozici, bude moci ovlivňovat skladbu svého týmu a stanovením jasných a hlavně férových pravidel vytvoří motivující atmosféru, kde budou lidi cítit jistou sounáležitost a tým bude táhnout za jeden provaz. Když se na to podívám zpětně připomíná mi to trochu Utopii Thomase Moora, myšlenka jistě ušlechtilá, ale základní problém je zapojení lidí. Skutečnost je taková, že rozhodování  o podstatných věcech je velmi omezeno, je to spíš takový souboj eg, než konstruktivní proces, tým si sice teoreticky vybrat smíte, ale dost často jste obviňováni z předpojatosti a osobní averze pokud se s nefungujícím jedincem chcete rozloučit, takže Vám nezbývá než tančit mezi vejci, kdy ostatní podřízení nechápou proč si tam toho lajdáka držíte, to že se mu nic nestane podkopává pracovní morálku těch zodpovědných a a vy samozřejmě nemůžete říci, já bych ho vyhodila, ale generální ředitel to nedovolí, protože můj názor není relevantní, ale jen projev hormonálního výkyvu. Nemohu posoudit, zda se s podobnými problémy setkávají i manažeři muži, ale na manažerky to nadřízení muži používají často a je jedno jak racionálně se projevujete v ostatních oblastech, jakmile dojde na personální otázky, je manažerka najednou minimálně na půl nesvéprávná a ve vleku emocí. Co na tom, že většina hystericky hřímajících nadřízených jsou muži, když není po jejich, nebo si, nedejbože, někdo dovolil zpochybnit jejich neomylnost. Střední management má ještě další nevýhodu a to, že jste sice zodpovědni za výsledek, ale ne vždy si můžete zcela zvolit, jakou cestou se k němu doberete. Což je také dost flustrující, protože každá volba je ve finále špatná. Pokud dosáhnete výsledku “nesprávným” způsobem, stalo se tak jistě omylem a pokud následujete požadovaný postup, ale výsledek se, dle předpokladu, nedostaví, tak je to také vina manažera, protože něco jistě udělal špatně. 

Tak vánoce máme pomalu za sebou, Štědrý den se obešel bez nehod a hádek, příbuzenská setkání jsme též zvládli a teď je na čase začít chystat Novoroční předsevzetí. S cigaretami a alkoholem jsem již skoncovala dávno, tak zůstávají trvalky jako zhubnout, cvičit a zdokonalovat se v jazycích . Nic neobvyklého, to jsou odhodlání, která mám společná asi se 70 % obyvatelstva, ale asi si přidám ještě jedno, užít každého dne a nenechat se rozhodit ani okolnostmi ani lidmi, myslím, že to bude ještě obtížnější, než to hubnutí.
Vstupme tedy do Nového roku pravou nohou a s otevřenou myslí v pozitivním očekávání toho co nás čeká.
Reálně to nebude žádná procházka růžovým sadem, testosteronem nabití blázni z různých konců světa nám pravděpodobně dost zavaří, když k tomu přidáme namíchnutou matičku zemi s jejími přírodními úkazy, bude nám docela horko. A tak si alespoň svůj mikrokosmos vyplňme pozitivní energií..............